21. února 1952 policie v hlavním městě Dhace ve východní Bangladéži zastřelila manifestující studenty, kteří požadovali, aby jejich mateřský jazyk - bengálština (bangla / bn / বাংলা ভাষা) - byl zachován. Bengálština měla být nahrazena na univerzitě "jazykem většiny", kterou mocní používali v současnosti.

Takové okamžiky se opakují v různých formách stále ve světě v celé historii lidstva, nejen v Asii a dalších kontinentech a v řadě evropských zemích. Děje se to obecně nátlakem, povinostmi, nucenými opatřeními. Nejčastěji se jedná o angličtinu pomocí ekonomie, politicky nebo vojensky, státní mocí, aby se posílila pozice ve světě na úkor místních mateřských jazyků. "Jsem silný, vy mlčte, jestli chcete mluvit, mluvte mým jazykem."

Děje se tak postupně až k zániku jazyků a celé národy ztrácí své velké intelektuální bohatství - na to poukazuje mnoho jazykovědů.

Kromě sociální nespravedlnosti a psychologických problémů pocházejícíc ze ztráty možnosti používat mateřský jazyk, je nutno si uvědomit také další fakta: biologické a jazykové různosti jsou neoddiskutovatelné, souvisí jedna s druhou. Ztrátou jazykové různorodosti dochází ke ztrátě tradičních znalostí nutných pro trvalý rozvoj pro život. (Deklarace 64-a UN-NRO konference, Bonn, 2011 (1), Terralingua (2)).

17. listopadu 1999 Unesco vyhlásila 21. únor Mezinárodním dnem mateřského jazyka. V roce 2007 valné shromáždění OSN (3) vyzvalo členské státy, aby se věnovaly "uchování a podpoře všech národních jazyků užívaných ve světě". Současně vyhlašuje rok 2008 Mezinárodním rokem jazyků. (4)

V roce 2014 Unesco vystavilo na svých stránkách verzi v esperantu - prohlášení Iriny Bokové - generální ředitelky. (5)

Jaký vztah má to vše k esperantu? Základní hodnoty tohoto dne různost a právo každého člověka, aby mohl mluvit svým mateřským jazykem, je také hodnotou, kterou obhajuje esperanto. My esperantisté nechceme, aby se kterýkoliv jazyk ztratil, chceme, aby všechny jazyky dál žily a byly respektována všechna jazyková práva, dodržovala se jazyková spravedlnost v mezinárodní kommunikaci. Se stejným cílem již mnoho let Světová esperantská organizace (UEA) oslavuje tento Den, aby zdůraznila, že mezinárodní jazyk esperanto nepotírá jiné jazyky, jako jako tak činí na příklad jazyk velké ekonomické a vojenské mocnosti.

Esperanto je skutečně oporou proti zanikání jazyků, jak říká paní Vigdís Finnbogadóttir (prezidentka Islandu mezi lety 1980-1996: "Je čas, aby různé národy pochopili, že neutrální jazyk by se mohl skutečně stát hradbou pro jiné kultury proti monopolitním vlivům jednoho, nebo dvou jazyků, tak jak se to dnes víc a víc jeví. Já upřímně doufám, že esperanto se bude rychle rozvíjet a bude omáhat všem národům na světě." (6)

Za esperanem nestojí státy, ekonomické zájmy,imperialistické snahy ani skupiny lidí, jejichž zájmem by bylo odstraňování jiných skupin lidí, jejich jazyků nebo získání jejich trhů. Za esperantem stojí jen slušní lidé z nejrůznějších skupin lidí, národů, kteří si přejí spravedlnost pro všechny kultury a všechny jazyky, mír mezi všemi národy.

"Posílit práva mluvčích všech jazyků je cílem, ke kterému zásadně přispívá esperanto." - Prof. Robert Phillipson. (7)

Esperanto je nástrojem posilujícím dosažení spravedlivé komunikace a ke spravedlivým vztahům mezi etniky, kulturami a národy.

"Doufám, že esperanto bude pokračovat v plnění této dvojstranné role a bude podporovat různost v tvorbě jednoty." - Rita Izsák-Ndiaye, zvláštní zpravodaj OSN. (8)

Následně použití mostového jazyka v mezinárodní komunikaci uskutečňuje jazykovou rovnoprávnost a pomáhá všem udržet si vlastní jazyk. Toto je jasné sdělení, které mluvčí esperanta z celého světa chtějí poslat všem ve světě dne 21. února.

- Poznejte mezinárodní jazyk esperanto a www.lernu.net! (9)